Dotaz: Jsem dcerou Petra Suchého. S otcem jsem v pravidelném kontaktu od doby, kdy byl dne 15. 03. 2023 hospitalizován v psychiatrické nemocnici v Brně a následně mne kontaktoval s žádostí o pomoc týkající se zejména jeho dluhů. Otec trpí psychickou poruchou „Schizoafektivní psychóza“. Jedná se o trvalou poruchu, která je sice léčbou většinou ovlivnitelná, ale i při léčbě může dojít ke zhoršení stavu, jak se stalo v případě mého otce. V běžném životě se onemocnění otce projevuje například pocity nadpřirozených schopností, spasitelskými tendencemi (např. rozdáváním majetku), chorobnou vztahovačností. Během dekompenzace není schopen rozlišovat realitu od vlastních představ a při rozhodování není schopen jednat ve vlastním zájmu. Myslím si, že by měl být otec omezen ve svéprávnosti. Můžete mi poradit, jak mám postupovat? Mým primárním zájmem je, aby si otec svým jednáním neublížil.
Jen soud může omezit svéprávnost člověka, a to v rozsahu, v jakém tento člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat [§ 57 občanského zákoníku]. Právní jednání, které opatrovanec nemůže samostatně konat, uvede soud ve výroku rozsudku. Tento výčet právních jednání musí být úplný. Soud může svéprávnost omezit v souvislosti s určitou záležitostí na dubu nutnou pro její vyřízení, nebo jinak na určitou dobu, nejdéle však na dobu tří let. Je zde však jedna výjimka. Je-li zjevné, že se stav člověka v této době nezlepší, může soud svéprávnost omezit na dobu delší, nejdéle však na pět let [ust. § 59 občanského zákoníku].
Je třeba předložit k návrhu lékařskou zprávu?
Soudu spolu s návrhem na omezení svéprávnosti je třeba předložit lékařskou zprávu. Někdy však navrhovatel z objektivních důvodů nebude moci k návrhu na omezení svéprávnosti lékařskou zprávu předložit. Není to důvod pro špatnou náladu. Soudce není pouze pasivním příjemcem důkazů navrhovaných navrhovatelem, naopak sám má rovněž aktivně jednat, aby zjistil skutečný stav věci.
A co znalecký posudek?
Znalecký posudek sehrává v tomto řízení významnou úlohu, neboť zprostředkovává soudu odborné závěry o duševním stavu posuzované osoby. Soudce usnesením ustanoví znalce a současně mu položí otázky, na kterém má ve znaleckém posudku odpovědět: zda vyšetřovaný trpí duševní poruchou; zda duševní porucha není jen přechodného rázu; jaké jsou obecné příznaky; jak duševní porucha ovlivňuje volní a rozpoznávací schopnosti; zda může nakládat s majetkem a finančními prostředky a v jakém rozsahu atd.
Soud v řízení o omezení svéprávnosti nechává vypracovat znalecký posudek, což ho nezbavuje povinnosti při rozhodování přihlížet i k dalším právně významným okolnostem [rozhodnutí Nejvyššího soudu 30 Cdo 944/2016]. Znalecký posudek je sice neopomenutelným, avšak nikoliv jediný důkaz. Soud na něj nemůže jen odkázat. Musí provést vyhodnocení [nález Ústavního soudu sp.zn. II ÚS 303/05]. Znalec musí být vyslechnut. Soud se nemůže spokojit jen s přečtením znaleckého posudku.
V případě, že znalecký posudek je nepravdivý nebo neúplný či v případě křivé výpovědi, může být znalec potrestán peněžitým trestem, zákazem činnosti nebo i vězením. Soud může na návrh znalce rozhodnout o umístění osoby, o jejíž svéprávnost se jedná, aby byla umístěna do zdravotnického zařízení na max. 4 týdnů k vyšetření zdravotního stavu.
Soud je povinen zjistit informace o osobních poměrech posuzované osoby, tedy jak se projevuje při sociálním kontaktu se členy občanské společnosti, jak se sterá o potřeby své a své rodiny, jak hospodaří s finančními prostředky, jak se případně projevuje na svém pracovišti apod. Za důkazy mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech posuzovaného, výslech svědka, výslech účastníků, zprávy a vyjádření orgánů, listiny. Od výslechu posuzovaného může soud upustit, nelze-li tento výslech provést vůbec nebo bez újmy pro zdravotní stav posuzovaného. Soud však vždy posuzovaného zhlédne.
Z důvodu zdravotního postižení není otec tazatelky schopen právně jednat, aniž by mu nehrozila závažná újma ve smyslu ust. § 55 a násl. občanského zákoníku (dále jen „OZ“), a alternativa k omezení svéprávnosti zde nepřichází v úvahu. Je tedy na místě podat návrh na omezení otcovi svéprávnosti a přiložit k návrhu lékařskou zprávu.
Kdo může být opatrovníkem?
Litera zákona praví, že soud přihlédne při výběru opatrovníka k přání opatrovance, k jeho potřebám i k podnětům osob opatrovanci blízkých, sleduje jeho prospěch, a dbá, aby výběrem opatrovníka nezaložil nedůvěru opatrovance k opatrovníkovi [§ 62 občanského zákoníku]. Dále se v zákoně dočtete, že soud jmenuje opatrovníkem osobu, kterou navrhl opatrovanec. Pokud žádnou osobu nenavrhl, nebo sice navrhl, ale tato osoba není způsobilá stát se opatrovníkem, jmenuje soud opatrovníkem zpravidla příbuzného nebo jinou osobu opatrovanci blízkou, která osvědčí o opatrovance dlouhodobý a vážný zájem a schopnost projevovat jej i do budoucna. Není-li to možné, jmenuje soud opatrovníkem jinou osobu, která splňuje podmínky pro to, aby se stala opatrovníkem, nebo veřejného opatrovníka [ust. § 471 občanského zákoníku].
Jaké důkazy musím soudu předložit za účelem prokázání, že jsem pro opatrovance vhodným opatrovníkem?
Je třeba zaslat soudu kopii rodného listu navrhované osoby (pokud navrhovanou osobou není samotný rodič, kdy postačí rodný list posuzované osoby), výpis z rejstříku trestů, doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání, lékařskou zprávu o aktuálním zdravotním stavu navrhované osoby, pracovní smlouvu či živnostenský list. Doporučuji rovněž zaslat dokument osvědčující, že navrhovaná osoba má kde bydlet. Oním dokumentem bude nejspíše výpis z katastru nemovitostí (prokazující vlastnictví domu, bytu), nebo nájemní či podnájemní smlouva. Rozhodně nebude na škodu, když spolu s těmito dokumenty zašlete na soud čestné prohlášení osoby/osob, kteří onu navrhovanou osobu dobře znají, ví, že je to osoba pro opatrovance vhodná a že její jmenování do funkce opatrovníka je v zájmu opatrovance. Je dobré mít na paměti, že velké dluhy navrhované osoby, mohou představovat pro soud zásadní překážku pro akceptaci této osoby v roli opatrovníka, k jehož povinnosti patří mimo jiné i správa jmění opatrovance.
Kdo je opatrovník pro řízení o omezení svéprávnosti?
V řízení jmenuje soud posuzovanému opatrovníka pro řízení dle ust. § 460 občanského zákoníku. Jinými slovy tento opatrovník bude posuzovaného zastupovat jen v řízení o omezení svéprávnosti. Navrhovatel může navrhnout někoho z řad osob blízkých osobě, o jejíž svéprávnosti se v řízení rozhoduje, nebo advokáta, který se problematice opatrovnictví věnuje. Měla by to být osoba, která bude zodpovědně hájit zájmy posuzovaného v řízení o omezení svéprávnosti. T
Shrnutí: Jak postupovat při omezování svéprávnosti a jmenování opatrovníka?
- Podání návrhu na omezení svéprávnosti a jmenování opatrovníka;
- Spolu s návrhem na omezení svéprávnosti je možné zaslat soudu návrh na jmenování opatrovníka v řízení o omezení svéprávnosti;
- Soud usnesením ustanoví znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie za účelem vyhotovení znaleckého posudku.
- Jednání u soudu;
- Soud vydá rozsudek o omezení svéprávnosti a jmenování opatrovníka.
